Příběhy žen
Každý porod je jedinečný. Každá žena má svůj vlastní příběh.
Tato svědectví vznikla přirozeně – při setkáních v ambulanci, na přednáškách nebo během rozhovorů o porodu. Jsou autentická, osobní a zveřejněná se souhlasem jejich autorek. Nejsou důkazem. Jsou sdílením zkušenosti.
„Přirozený porod zní pohádkově samozřejmě. Od začátku to byla spíše idea, která by mě potěšila. Prožít každičký moment naplno a vědomě. Ale jako prvorodička jsem měla strach z neznámé bolesti. Vše jsem ale komunikovala s miminkem, přeci jen tvoříme od začátku jeden tým. Věděla jsem, že v tu chvíli připravena nejsem. Ale také jsem věděla, že až to nastane, tak připravena budu. Přeskočím na závěr, nakonec se nám přirozený porod povedl a byl to neskutečný zážitek. Já mám osobně za sebou porod bez jakýchkoli komplikací. Včetně jakýchkoli zásahů, žádný epidurál, žádný nástřih. Bolelo to, to ano. Ale v těhotenství se naučíte velmi dobře poslouchat své tělo. A to v závěru nemá limit. Mohu mluvit pouze za sebe, že bolest, kterou jsem já cítila, se dala vydržet a mentálně blokovat. Osobně jsem měla štěstí i na personál nemocnice, který mě celou fází tlačení doprovázel, pobízel a povzbuzoval. Ono opravdu stačí vědět, že děláte maximum, že to děláte správně a že jste úžasní. Prostě si jen opakovat, to zvládnu, to zvládnu, to zvládnu. Přirozený porod je něco kouzelného. A když se na to dobře připravíte a nastavíte, pak projdete neuvěřitelnou transformací, kde jako výsledek Vám položí to miniaturní stvoření do náruče.“
„Jako prvorodička jsem se porodu obávala. Měla jsem strach z neznámého a také jsem věděla, že mě může čekat několikahodinové utrpení, případně komplikace všemožného typu. Na druhou stranu jsem se těšila, až budu mít období těhotenství za sebou, protože neprobíhalo zrovna hladce. Narazila jsem na termín přirozený porod a absolvovala o něm přednášku, abych si udělala představu a co nejvíce se k němu přiblížila. Přišlo mi velmi užitečné dozvědět se, jak funguje ženské tělo, hormony a psychika, a kolik toho sama mohu ovlivnit. Šla jsem rodit s přesvědčením, že bolest překonám sama, nebudu potřebovat žádná analgetika a v případě negativního zvratu se mi dostane pomoci. Nakonec jsem byla mile překvapena, jak vše probíhalo. Klidné prostředí, přátelská atmosféra, empatický personál, získané vědomosti - to vše přispěli k tomu, abych se lépe soustředila na daný okamžik, naslouchala svému tělu a nechala se vést zkušeným porodníkem. Nakonec jsem už jen vyčerpaně, ale spokojeně, zírala na ten uzlíček štěstí, který mě hřál na hrudi. Ráda bych poděkovala panu doktoru Gregorovi a jeho ženě za jejich neuvěřitelnou vstřícnost, profesionalitu a touhu pomáhat rodičkám k co nejméně bolavému a o to více radostnému příchodu jejich miminka na svět.“
„Mám za sebou tři porody. První porod vyvolávaný s epidurálem, druhý porod spontánní s epidurálem a poslední porod byl nejblíže přirozenému bez urychlování a popohánění. Sice jsem nakonec měla rajský plyn, ale vůbec nepomohl, takže jsem se jen párkrát zkusila nadechnout a pak už jsem to nezkoušela. Třetí porod byl určitě nejlepší (dokonce i nejkratší) a jediný bez nástřihu a taky bez poranění. Měla jsem pocit větší volnosti, že si můžu říct, co a jak chci. U předchozích porodů, které byly lékařsky vedené jsem dělala, co mi bylo řečeno a brala jsem to tak, že musím spolupracovat. Přirozený porod bych doporučila všem ženám a zároveň doporučuji přednášku pana doktora Gregora o přirozeném porodu, protože tam říká spoustu užitečných informací, které mohou usnadnit rozhodování, jaký porod chcete mít. Všem ženám přeji pozitivní porodní zážitek, který mohou později předat svým dcerám.“
„Dobrý den, pane doktore, těšila jsem se, že Vás dnes potkám v poradně, ale buď jsem měla přijít už včera a spletla si to, nebo nevím… každopádně tu bohužel nejste. Chtěla jsem Vám poděkovat. Naše setkání minulý čtvrtek mě krásně zharmonizovalo. Jako byste mě přivedl zpátky k sobě a k důvěře ve své tělo. Najednou ze mě spadly obavy a já si začala věřit, že miminko v pohodě porodím a že bude vše v pořádku. Pročítala jsem si Vaše články a také jsem si poslechla rozhovor s Vámi na YouTube – a moc se mi to všechno líbí. Připadáte mi jako takový český Michel Odent. Dnes jsem Vám přinesla čokoládu. Mohu ji někde nechat? Ještě jednou moc děkuji za naše setkání, bylo pro mě opravdu zásadní. S úctou, Renata V.“
Tyto příběhy nejsou návodem ani slibem. Jsou připomínkou, že důvěra v tělo, klid a porozumění mohou změnit způsob, jakým žena porod prožije. Každá žena si svou cestu hledá sama.
Možná už teď cítíš, že porodu můžeš víc důvěřovat. Pokud chceš pochopit, co se při něm skutečně děje, můžeš se podívat na Miniprůvodce nebo Uceleného průvodce.
