Jaký je emocionální vývoj dítěte během těhotenství a porodu?
Pokud matka během těhotenství své dítě v děloze miluje, vytváří velké množství beta-endorfinů hormonů štěstí, které pronikají skrze placentu do oběhu plodu a vyvolávají v něm pocity štěstí a uvolnění. Je to optimální situace k tomu, aby jeho nitroděložní vývoj probíhal harmonicky včetně správného formování emocionálního cítění. Pokud ale matka nemá z nějakého důvodu ke svému dítěti pozitivní vztah anebo prožívá během těhotenství nějaké psychické trauma nebo zvýšený stres, vytváří ve svém těle nadměrné množství stresových hormonů adrenalinu a noradrenalinu, které v těle dítěte vyvolávají stresovou reakci a napětí. To může vést k poruchám nitroděložního vývoje včetně narušeného formování psychiky se všemi důsledky pro další život. Probíhá-li porod přirozeně, tvoří si plod ve svém těle svoje vlastní hormony, které ho během porodu ochraňují a pozitivně ovlivňují, jsou to stejně jako u matky zejména oxytocin a beta-endorfiny. Oxytocin jako hormon lásky a beta-endorfiny jako hormony štěstí během porodu u dítěte vyvolávají pozitivní emoce lásky, euforie, štěstí, extáze a uvolnění a pomáhají tak snížit stres, kterému je dítě vystaveno při stahování dělohy a průchodu porodními cestami. Současně mají oba hormony schopnost tišit bolest. Hladina oxytocinu a beta-endorfinů graduje v těle dítěte těsně po porodu během první zlaté hodiny. Tedy v okamžiku, kdy tytéž hormony dosahují svého vrcholu také u matky. Smyslem je, aby právě v tento moment, kdy se oba matka a dítě spolu poprvé setkávají tváří v tvář a hledí si do očí, dosahovaly pozitivní emoce lásky nejvyšší intenzity. Tyto chvíle jsou zásadní pro formování a další posilování mateřské lásky, která je základem pro celý život dítěte.
Jak se dítě během porodu připravuje na život mimo dělohu?
Děti po přirozeném porodu mívají rychlou a hladkou adaptaci na nové podmínky mimo dělohu. Oproti dětem, které přicházejí na svět byť vaginálním ale narušovaným porodem anebo císařským řezem, kdy je adaptace prodloužená a častěji bývá nějak komplikovaná. Znamená to, že právě při přirozeném porodu je dítě vystaveno takovým hormonálním a mechanickým vlivům, které maximálně pozitivně formují jeho psychiku a připravují jeho orgány na život mimo dělohu, zejména kardiovaskulární a dýchací systém. Nejčastější a nejzávažnější komplikací je pro plod při porodu nedostatek kyslíku. Zatímco krátkodobé lehké poklesy hladiny kyslíku jsou normální a žádoucí, protože jsou součástí přípravy na život mimo dělohu, dlouhodobé a hluboké poklesy mohou dítě ohrozit. Jsou to stresové hormony adrenalin a noradrenalin, které především chrání organismus dítěte před tímto nebezpečím. Při průchodu porodními cestami se nezralý imunitní systém dítěte poprvé setkává s bakteriemi a viry tohoto světa. Pro správné nastartování vyzrávání imunitního systému dítěte je klíčové, aby těmito mikroorganismy byli právě ty, které se nachází v pochvě a v okolí konečníku jeho matky. To vede jednak k optimálnímu nastavení imunity a jednak k osídlení povrchu těla i trávicího ústrojí žádoucími přátelskými bakteriemi. Utvořené střevní bakterie, tak zvaný střevní mikrobiom, zásadním způsobem ovlivňuje jak obranyschopnost tak mnoho dalších významných funkcí organismu během celého života. Děti narozené císařským řezem, tak zvanou čistou cestou, se poprvé setkávají se zcela odlišným typem bakterií a to nejčastěji s kožními bakteriemi z rukou personálu, které nasměrují vyzrávání imunitního systému jiným směrem a stejně tak jsou příčinou nesprávného složení střevního mikrobiomu. To vše vede k tomu, že u dětí narozených císařským řezem se častěji vyskytují poruchy imunitního systému i poruchy jiných funkcí například sklon k nadváze.