samovolný, nerušený a krásný
Napříč celou přírodou, v rostlinné i živočišné říši, můžeme dobře vidět, že smyslem života každého druhu je dospět a v době plodnosti předat život další generaci potomků. Tím je zajištěno zachování každého rostlinného a živočišného druhu i jejich rozmanitost v přírodě.
Co platí pro všechny rostliny a živočichy, platí současně i pro člověka. Muž a žena spolu splodí zárodek nového života. Tělo ženy je dokonale uzpůsobeno k vývoji plodu, porodu dítěte, ke kojení i mateřské péči. Úloha muže pak spočívá v tom, že ženě zajištuje ochranu a další potřebné podmínky, aby svou životní roli mohla úspěšně zvládnout.
Podíváme-li se na život savců ale i na život tak zvaných primitivních kmenů ve volné přírodě, tak jejich početí, těhotenství, porod, kojení a péče o potomky probíhají samovolně a samozřejmě. Komplikace jsou vzácnou výjimkou. Všechny děje spojené s mateřstvím jsou instinktivní. Ve volné přírodě, bez negativního ovlivnění lidskou činností, je čisté životní prostředí, zdravý způsob života všech jedinců a vyvážené vztahy v rámci jednoho druhu i mezi druhy navzájem. Životní cykly celého společenství jsou spontánní a harmonické. Veškeré chování včetně porodu je instinktivní a nenarušované.
Naproti tomu v civilizované společnosti má žena svoji životní roli významně ztíženou. Moderní doba s sebou přináší vedle pokroku a vysoké životní úrovně také znečištění životního prostředí, nezdravý způsob života a nadměrný stres. V důsledku toho některé ženy ztrácí schopnost otěhotnět, mají komplikované těhotenství i porod, nedokáží kojit a poskytnout dítěti adekvátní mateřskou péči.
V civilizované společnosti mají ženy menší šanci na přirozený porod svého dítěte. Důvody jsou dva. Na jedné straně je to snížená fyzická kondice a snížená psychická odolnost některých žen. Někdy nejsou ženy vůbec schopny vaginálně porodit. Na druhé straně to jsou nevhodné podmínky k přirozenému porodu v některých porodnicích a také snaha některých porodníků nadměrně zasahovat do normálně probíhajících porodů.
Porod je instinktivní děj, takže probíhá zcela samovolně a přirozeně. Je řízen z nižších a vývojově starších mozkových center, což mají všichni savci včetně člověka společné. Nižší mozková centra zajišťují produkci hormonů, které se podílejí na zahájení porodu a které také řídí samotný porodní děj. Vyvážené hladiny všech klíčových hormonů jsou zásadní pro včasný a spontánní začátek porodu i pro zdárný průběh porodního děje.
Samice všech savčích druhů se začátkem porodu opouštějí stádo, aby vyhledali samotu a bezpečné a klidné místo pro svůj porod. Platí to i pro rodící ženy primitivních kmenů. Pocit bezpečí je pro každou savčí matku nejvýznamnější podmínkou optimálního působení všech hormonů, které se na řízení porodu podílejí. Příroda to zařídila tak, aby mohl porod proběhnout samovolně, hladce a bez cizí pomoci. Jakýkoli sebemenší rušivý podnět, který vyvolá pocit ohrožení, může vychýlit citlivou hormonální rovnováhu a porod tak zpomalit, zastavit nebo zkomplikovat.
Přirozený porod je takový porod, který začne spontánně a probíhá zcela samovolně. Děložní stahy narůstají plynule a v souladu s tím dochází k pozvolnému otevírání porodních cest. Zvyšující se intenzita stahů vede ke stupňování bolesti. Během porodu se v těle tvoří dostatečné množství vlastních látek, které snižují vnímaní bolesti, aby byl porod zvládnutelný. V poslední fázi porodu pod hormonálním vlivem dochází k mobilizaci zbývajících sil a k několika silným stahům, během nichž je mládě porozeno. S odstupem je samovolně porozena i placenta. Bezprostředně po porodu se každá savčí matka ujímá péče o mládě, které se časně přisává k mléčné žláze.
V dnešní moderní společnosti stále velká část žen touží po přirozeném porodu. Pokud je žena na takový porod fyzicky a duševně připravena, důvěřuje svým instinktivním schopnostem a dokáže najít pro svůj porod dostatečně bezpečné místo bez rušivých podnětů, potom má velkou šanci, že se její přání naplní. Pro rodící ženu je mimořádně významná přítomnost někoho, komu žena důvěřuje. Nejčastěji to je zkušená a empatická porodní asistentka, která do porodu nijak nezasahuje. Její role spočívá především v tom, že ženu ochraňuje, povzbuzuje a zabezpečuje důvěryhodné prostředí pro nerušený porodní děj.
Během porodu pro snazší zvládnutí náročného porodního děje žena prochází změněným stavem vědomí. Vrcholné nejsilnější stahy dělohy na konci porodu spolu se zvýšenými hladinami některých hormonů jsou v mnohém podobné stavu, který ženy prožívají během orgasmu. Změněný stav vědomí při porodu lze vnímat jako transfomaci ženy v matku, přičemž je tato proměna některými ženami na konci porodu při zrození svého dítěte vnímána jako silný orgasmický zážitek.
Přirozený porod je nejcennější dar, který může dát matka svému dítěti hned na počátku jeho života. Dítě má schopnost vnímat již v průběhu těhotenství, během porodu i bezprostředně po porodu. Harmonický průběh všech těchto období má zásadní pozitivní vliv na zdraví i duševní vývoj každého dítěte. Stejně tak pro každou ženu přestavuje porod, zejména je-li přirozený, klíčovou událost, která může významně pozitivně ovlivnit její další život.
Literatura: